Foto ze stěhování knihovny a rekonstrukce
V souvislosti s novým nařízením o ochraně osobních údajů byl aktualizován Knihovní řád a v roce 2019 budou všichni čtenáři vyplňovat novou přihlášu do knihovny.
Přihláška čtenáře – děti
Přihláška čtenáře – staršího 15ti let
Výtvarná soutěž na téma Kouzelná zahrada
Městská knihovna v Hostomicích je nejstarší knihovnou na okrese Beroun. Dne 29.4.1849 byl v Hostomicích jako první v okrese založen čtenářský spolek „Slovanská lípa“, jehož cílem bylo podporovat českou literaturu a založení knihovny. Ještě téhož dne byly schváleny stanovy spolku, v nichž bylo mimo jiné uvedeno:
Čl. 1 Slovanská lípa hostomická jest nepolitický samostatný spolek.
Čl. 2 Účel tohoto spolku jest:
a) vzdělávání všestranné veškerých oudů (členů) spolku,
b) podporování dobročinných záměrů a české literatury.
Čl. 3 Počet oudů jest neomezen . Výminky přijmutí jsou jen zachovalost a stáří nejméně 18 roků.
Čl. 4 Přijmutí člena děje se u jednatele nebo výboru podpisem.
Čl. 23 Člen platí při svém vstupu 6 krejcarů, pak měsíčně 4 krejcary, které se určují na časopisy, noviny Slovanské lípy atd., které u jednatele obdrží každý člen.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Předsedou spolku byl zvolen Jan Ekr (čp.71), členové byli: Jan Vinš, bezdědický kaplan, Dr.Alois Pacák, lékař, František Holoubek, měšťan a mydlář (čp.161), Jan Skřivan, měšťan a rolník (čp.158), Leopold Brůžek, řídící učitel a z okolních obcí rolníci František Přibyl, František Dlouhý, Jakub Motl, Václav Skopový, Václav Chramosta a Matěj Maršík
Na založení knihovny měl pravděpodobně také svůj podíl páter Josef Šmidinger, který v té době v Hostomicích pobýval. Tento strakonický rodák se proslavil jako vlastenec a šiřitel českých knih. Veškerý svůj majetek a příjmy vydával za knihy, které většinou zdarma rozdával po venkově.
V roce 1864 založili hostomičtí studenti spolek „ Obecní knihovna“, který pořádal zábavy a z jejich výtěžků se kupovaly knihy. Tak např. 11.9.1864 uspořádali místní studující hudební a deklamatorní akademii v hostinci U Krásů a výtěžek věnovali obecní knihovně. Čistý výnos byl 52 zlatých a 88 krejcarů. Pražští měšťané Matěj Tůma a Josef Baborský přidali 20 zlatých. Za tyto peníze nakoupili studenti František Zdrůbek, Václav Albertýn a Antonín Krubner 45 knih, které zaslali do Hostomic.
Spolek „Obecní knihovna“ časem zanikl, avšak objevil se jiný. Dne 21.1.1880 byl založen spolek „Čtenářská beseda“, který vznikl ze spolku divadelních ochotníků a převzal knihovnu od bývalého spolku „Slovanská lípa“. Čtenářská beseda vydala svým nákladem knihu o životě a působení kněze Josefa Šmidingera.
Na počátku 20.století v r. 1919 byl vydán první knihovnický zákon, podle něhož musely být zřízeny knihovny ve všech obcích. Přesně stanovená pravidla tak umožnila rozvoj obecních knihoven. Obce musely přispívat na nákup knih přesně stanovenou částkou na 1 obyvatele.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
V roce 1970 byla knihovna profesionalizována a plnila až do 31.12.1993 střediskovou funkci pro deset místních lidových knihoven: v Běštíně, Lážovicích, Nesvačilech, Osově, Podbrdech, Radouši, Skřipli, Velkém Chlumci, Vižině a Všeradicích. Středisková knihovna pro ně nakupovala a zpracovávala knihy, které jim vozila a několikrát do roka vyměňovala.
Těmto knihovnám také poskytovala pomoc při třídění, zpracování a revizi vlastního fondu. Od 1.1.1994 byl střediskový systém zrušen a zřizovateli knihoven se staly obecní a městské úřady. V souvislosti s touto změnou byly obecním knihovnám našeho střediska trvale předány 3 952 knihy ( převod podle počtu obyvatel).
Všechny obce bývalého střediska, kromě Všeradic uzavřely s Městským úřadem v Hostomicích Smlouvu o sdružení finančních prostředků na nákup knih.
Smlouva byla uzavírána vždy na rok. Na základě této smlouvy přispívaly obecní úřady dobrovolnou finanční částkou na nákup knih do městské knihovny. Ta knihy nakupovala, zpracovávala a posílala obecním knihovnám v knižních souborech, které cirkulovaly mezi knihovnami a později zůstávaly v knihovnách trvale. Kromě toho měly knihovny možnost půjčovat si knihy i časopisy z vlastního fondu městské knihovny.
Časem některé úřady odstoupily od smlouvy – Lážovice a Osov v roce 1996, Velký Chlumec v r.1999. (Knihovna v Lážovicích byla zrušena.)
V roce 2000 se do spolku připojila Obecní knihovna v Neumětelích.
V roce 2006 byla spolupráce knihoven ukončena vypovězením smlouvy ze strany Městského úřadu v Hostomicích na základě doporučení pověřené regionální knihovny v Příbrami.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
V letech 1977 – 1998 knihovna půjčovala v Rukavičkářském závodě v Hostomicích (později RZ Natal). Knihy a časopisy vozila do závodu 2x za měsíc na vozíku. V roce 1997 a 1998 pro knihy jezdilo firemní auto. V červenci 1998 tato činnost skončila, neboť byl závod zrušen.
Stejná výpůjční činnost probíhala od roku 1977 také v místním JZD, avšak pro malý zájem skončila již v následujícím roce 1978.
V roce 1995 získala knihovna počítač a začala zpracovávat knihy podle vlastního programu v MS-DOS. Další (starší) počítač s internetem pro čtenáře získala v r.2002. S jeho provozem byly často problémy. Konečně v r.2005 dostala knihovna jeden úplně nový počítač (služební) a jeden téměř nový pro čtenáře s operačním systémem Windows XP a připojením na internet v rámci Projektu internetizace knihoven.
Knihovna v Hostomicích měla až do roku 1982 jednu místnost v budově městského úřadu. V letech 1970 – 1978 půjčovala knihy také na pobočce v nedalekých Bezdědicích.
Knihovna tam byla umístěna ve vlhké místnosti. Počet čtenářů byl velmi malý - 5 ročně.
Poté, co se na dvorku začaly objevovat zmije, už nikdo neváhal a knihovna byla zrušena.
Současně získala hostomická knihovna skladovací prostory v hasičské zbrojnici v Radouši,
kam byl převezen knižní fond z Bezdědic a výměnný fond střediska (tj. knihy, které se půjčovaly okolním knihovnám).
V roce 1982 se knihovna dočkala rozšíření prostor v budově městského úřadu (tehdy MNV) a sklad v Radouši byl zrušen. V současné době má tedy knihovna samostatné oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a sklad.
Městská knihovna v Hostomicích se nezabývá jen výpůjční činností a zpracováním knih, ale již řadu let připravuje pro žáky ZŠ Pavla Lisého v Hostomicích a ZŠ v Osově besedy, lekce informativní výchovy a soutěže, při nichž se děti seznamují s knihami, jejich autory, učí se zacházet s knihami, vyhledávat je na regálech i v katalogu a vyhledávat informace v knihách.
V listopadu 2007 byly uvedeny do provozu internetové stránky knihovny na adrese: www.knihovnahostomice.cz.
V roce 2008 získala knihovna dotaci od Středočeského kraje na nákup knihovního systému Clavius.
Na počátku roku 2009 byl program nainstalován, knihy v oddělení pro dospělé a pro mládež byly opatřeny čárovými kódy a půjčování přes počítač bylo zahájeno 13.7.2009.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Rok 2009 proběhl ve znamení oslav 160. výročí založení knihovny
Výtvarné soutěže
V únoru 2009 byly v Městské knihovně v Hostomicích vyhlášeny dvě výtvarné soutěže pro žáky základních škol na téma Moje nejmilejší kniha a Knihovna 21.století aneb Knihovna podle mých představ. Děti měly kreslit ilustrace ke své oblíbené knize a interiér nebo i budovu knihovny. Interiér nekreslil nikdo, ale návrhů na budovu bylo dost. Celkem se sešlo 103 obrázků.
Soutěžilo se ve třech věkových kategoriích. Vítězové dostali knihy, ostatní na druhých a třetích místech jiné věcné odměny.
Vědomostní soutěže
V dubnu připravila Městská knihovna v Hostomicích vědomostní soutěž v podobě doplňovaček . Zúčastnit se mohli žáci 1. – 9. ročníků základních škol. Úkolem bylo nejen vyluštit tajenky ( pro mladší děti: 160 let hostomické knihovny, pro starší: 666 let města Hostomice), ale správně vyluštit celou doplňovačku. Děti mohly soutěžit přes internet. Doplňovačky byly umístěné na webových stránkách knihovny a děti je mohly vyplnit a odeslat e-mailem. Druhá varianta vyšla v tištěné podobě v Hostomických listech.
Na výstavě ke 160. výročí knihovny vylosovala nejstarší čtenářka (95 let) z každé věkové kategorie 6 výherců, kteří si mohli hned na místě vybrat knižní odměnu. Dalších šest vylosovaných dostalo dětské křížovky a doplňovačky. Do této soutěže se zapojily děti ze ZŠ P.Lisého Hostomice a ZŠ Osov.
Výstava 160 let hostomické knihovny
Výstava k významnému výročí knihovny se uskutečnila ve dnech 29.4. – 10.5. 2009. Přišlo se na ni podívat více než 200 návštěvníků, kteří si mohli prohlédnout tři desítky knih z nejstaršího fondu knihovny. Zajímavá jsou na nich především razítka různých spolků z předminulého století, jako např. Čtenářská beseda, Purkmisterský úřad, Dělnický vzdělávací spolek Síla, Spolek vojenských vysloužilců, Všeobecný spolek cvokařů. Zajímavé jsou také dary občanů s jejich věnováním a podpisem v knize, některé ještě z konce 19. století.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Tyto knihy se již nepůjčují ani mimo knihovnu ani v knihovně. Jsou uložené v archivu a vidět je můžete jen při zvláštních příležitostech, jako byla tato výstava. To se týká také zajímavé Monografie Hořovicka a Berounska, vydané v letech 1928 – 1930.
Nejstarší knihou v knihovně je historický román Prokopa Chocholouška Templáři Čechách, vydaný v r.1843.
Kromě starých knih si návštěvníci mohli prohlédnout nové encyklopedie typu: Kronika lidstva nebo Kronika Českých zemí, které knihovna půjčuje pouze prezenčně.
Výstava byla doplněna fotografiemi z posledních akcí, které knihovna připravovala pro školy, ukázkami soutěží a hlavně obrázky dětí, které se zúčastnily výtvarných soutěží na téma Knihovna 21.století a Moje nejmilejší kniha. Odměny za nejlepší obrázky byly předány dětem při zahájení výstavy 29.4.2009.
Malý dárek dostala také nejstarší čtenářka hostomické knihovny paní Zdeňka Slánská.
Na závěr vernisáže vylosovala paní Slánská výherce vědomostní soutěže s doplňovačkou.
Svůj koutek na výstavě měly i záložky, které čtenáři zapomněli v knihách. Nejčastější jsou pohlednice z dovolené, blahopřání k svátku ale také dopisy a zprávičky, psané pod lavicí, karty, sponky do vlasů, kresby slušné i neslušné, pravítka a trojúhelníky, dokonce celé školní sešity, mašličky, bavlnky a obrovský pilník.
Fotogalerii z výstavy si můžete prohlédnout zde.
Rok 2011 - Prší a prší. Díky rozbité a hodně odkryté střeše začal po deštích v roce 2007 prosakovat strop v knihovně. V r.2010 začaly padat první kapky i na podlahu. Skvrn na stropě přibývalo, ale to ještě nebylo nic proti roku 2011. Po velkých bouřkách a průtrži mračen ze stropu již pěkně pršelo. Na podlaze byly kaluže, knihy ve spodních policích navlhly. Přestěhovat knihy není kam, proto ty vlhké byly vysušeny a spolu s ostatními ve spodních policích byly uloženy do krabic a různě poskládány ve skladu a v dětském oddělení.
Ohrožené regály byly zakryty fólií (rozcvička nikdy neuškodí – ráno odkrýt, večer spustit plachty).
Rok 2012
V březnu byla v knihovně vyhlášena výtvarná soutěž ke 100. výročí narození hostomického rodáka akademického malíře Pavla Lisého na téma Rozkvetlé jaro. Do soutěže se zapojilo celkem 99 dětí z MŠ Hostomice a z 1.-5. ročníků základní školy v Hostomicích a Osově.
V říjnu a listopadu proběhla v knihovně vědomostní soutěž u příležitosti 220.výročí narození V.K.Klicpery. Doplňovačky pro mladší a starší školáky byly zveřejněny v Hostomických listech i na webových stránkách knihovny. Této soutěže se zúčastnilo celkem 72 dětí, převážně ze ZŠ Osov.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Od dubna byla v prostorách městského úřadu instalovaná výstava dětských prací na téma Rozkvetlé jaro.
V prosinci vyhlásila Městská knihovna v Hostomicích novou akci pro děti nazvanou „Strom přání“. Šlo o to, napsat nebo nakreslit hezké přáníčko k Vánocům pro své kamarády i rodiče. Přáníčka byla zavěšena na vánoční stromek umístěný nejdříve na chodbě před knihovnou, ale díky vandalovi byl přemístěn do knihovy. Při besedách se žáky ZŠ Pavla Lisého v Hostomicích, které proběhly 18. a 19. prosince si děti přáníčka rozdaly. Přáníčka byla opravdu moc hezká a milá a děti z nich měly velkou radost. Povídali jsme si o Vánocích, o knížkách a děti si zazpívaly i koledy. Nejoblíbenější písní již tradičně byla píseň „Veselé Vánoce“ o kaprovi pod skříní. Každá třída si odnesla z knihovny hvězdičku pro štěstí.
V průběhu roku 2012 pokračovala knihovna v ukládání knih do PC. V souvislosti s avizovaným ukončením projektu PIK se knihovna připojila k počítačové síti městského úřadu.
Rok 2013
V březnu byla v knihovně vyhlášena výtvarná soutěž na téma Čarodějnice, bludičky a víly. Do soutěže se zapojilo celkem130 dětí z MŠ Hostomice a Osov a ze ZŠ Hostomice, Osov a Lochovice. Nejvzdálenější účastnicí byla Kamilka Černá z Kamýku nad Vltavou. O prázdninách byla v Hostomických listech a na webových stránkách uveřejněna doplňovačka s odkazem na nejčtenější knihu v naší knihovně.
Na konci dubna přišly děti z I. stupně ZŠ Hostomice na „Čarodějnické čtení“ z knihy Trable s koštětem. Přišly převlečené (včetně paní učitelek) za čarodějnice i jiné příšerky. Četli jsme, povídali a naučili jsme se i jednu známou písničku o čaroději.
Od května do září byla v prostorách městského úřadu instalovaná výstava dětských prací na téma Čarodějnice, bludičky a víly. V prosinci ji vystřídaly čertovské řetězy a zlaťáky V červenci 2013 byla dokončena retrospektivní katalogizace. Prostorová situace je již neúnosná. V oddělení pro dospělé se kupí na dvou stolech knihy, které by zaplnily tři, možná i čtyři velké regály. Početnější třídy se při besedě jen stěží vejdou i do té větší místnosti. Na stropě se tu a tam objeví další mokrá skvrna. Z tohoto důvodu byl přestěhován služební počítač a tiskárny do dětského oddělení, kde je strop zatím ještě suchý.Začátkem prosince se v knihovně konal „Týden čertovského čtení“. Děti i paní učitelky přišly v čertovských maskách. Někteří si je i sami vyrobili. Vstupné pro jednotlivce byl 1 zlaťák (pochopitelně papírový ) a za celou třídu 1 řetěz čertovský – také z papíru. Četli jsme pohádky a příběhy o čertech a Mikuláši. Druhá třída si i zazpívala a zatančila. Kromě doplňovaček jsme také soutěžili v hodu zlaťákem do měšce. (To už probíhalo na chodbě městského úřadu, jinak není kde.)
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Rok 2014
V roce 2014 připravila knihovna rekordní počet besed a lekcí informativní výchovy (52).
Byly to besedy na téma:
Zimní čtení 2x, Pohádky pro 2. roč., Štuclinka a Zachumlánek 3x, Moucha roku 2x, Makej, makaku, Knížka Ferdy Mravence 2x, Mirka s Jirkou sami doma 3x, Trable s koštětem 5x, Pozor, ten pes čaruje, Dobrodružství čarodějky Dorky 3x, Osobnosti regionu pro 4. roč., Školník Kulda je jednička 3x, Padla Madla do říkadla 2x, Trosečníci, Sísa Kyselá 2x, Mach a Šebestová, U všech čertů 5x, Vánoční pohádky pro 1. roč., Boříkovy lapálie, Vánoční pohádky pro 2 .roč. 2x.
Čarodějnické i čertovské čtení bylo doplněno soutěžemi nejen vědomostními ale i praktickými. Čertíci a čertice mimo jiné házeli čertovské úpisy do pytle. Vítězil ten, kdo měl nejvíc úpisů. Četli jsme, vyprávěli, zpívali, tancovali a naučili se dvě čertovské písničky. Přesně ve 12 hodin jsme navštívili pracovnice městského úřadu a pana starostu. Od loňského Mikuláše se polepšili a naučili se básničku. Za to jsme jim něco nadělili a také jsme si něco odnesli.
Informativní výchovaLekce byly připraveny pro MŠ a 1. ročník ZŠ Osov, pro MŠ Hostomice 3x, pro 1., 3., 4. a 7. roč. ZŠ Hostomice a Svaz tělesně postižených Hostomice. Děti z mateřských škol a 1. ročníků ZŠ se seznámily s knihovnou, učily se zacházet s knihami, poslouchaly i přednášely básničky, rozmotávaly popletené pohádky, hádaly, zpívaly s knihou a hrály“ speciální“ pexeso. Nejvíc je zajímala kniha s piankem. Žáci 4. ročníku se seznámili s tříděním dětské literatury a s nabídkou knih pro čtenáře jejich věku.
Třída 7. A navštívila knihovnu v rámci pracovních činností. Vyhledávali jsme a vypisovali informace o květinách. Žáci 3. ročníku se seznámili s několika knihami, vhodnými k jejich mimočítankové četbě. Od paní učitelky dostali úkoly a po dvojicích si vybrali knihu, která se jim nejvíc líbila, pro školní referát. V listopadu navštívili knihovnu členové STP Hostomice. Seznámili se s historií knihovny a regionální literaturou.
V březnu byla v knihovně vyhlášena výtvarná soutěž na téma Namaluj písničku. Do soutěže se zapojilo celkem 130 dětí z MŠ Hostomice a ze ZŠ P. Lisého Hostomice a ZŠ Osov.
V červenci 2014 byly zakoupeny do oddělení pro dospělé nové regály pro knihy, které se kupily na stolech. V srpnu byla v knihovně provedena revize celého knižního fondu. Poprvé byla provedena v programu Clavius.
Rok 2015
V březnu 2015 vyhlásila knihovna výtvarnou soutěž na téma Perníková chaloupka. Soutěže se zúčastnili žáci ZŠ P. Lisého Hostomice, ZŠ Osov a děti z MŠ Hostomice a MŠ Osov. Celkem bylo odevzdáno 109 prací. Všechny chaloupky - obrázky i modely ve 3D se dětem moc povedly, proto odměnu tentokrát dostali všichni. Díky dvěma hostomickým sponzorkám paní H. A. a V. S. byl dostatek i perníčků. Perníkové chaloupky, vystavené v budově městského úřadu si mohli zájemci prohlédnout od dubna až do konce prázdnin.
Poslední týden v červnu se v knihovně konalo Vodnické čtení pro 1. - 3. ročníky ZŠ P.Lisého Hostomice. Čtení pro 1. a obě 2. třídy proběhlo v zasedací síni městského úřadu. Děti se naučily vodnickou písničku, poslouchaly moderní pohádku o vodníkovi z Lužnice, soutěžily, zpívaly, přednášely, říkaly vtipy a hádanky. Čtení pro 3. třídu se konalo v knihovně. Třeťáci se seznámili s Rusalkou od A. Dvořáka a s vodníkem z Litavky. Soutěžili a rovněž luštili doplňovačku. Kluci mimo jiné dostali od děvčat za úkol zazpívat árii vodníka z Rusalky, kterou slyšeli na začátku besedy. A šlo jim to docela pěkně (podle vlastní melodie). Kupodivu se nám ve stísněných prostorách knihovny nic nestalo a nic na nás nespadlo.
V březnu byla vyhlášena výtvarná soutěž s názvem O dvanácti měsících aneb Rok v obrazech. Soutěže se mohly zúčastnit děti do 15 let. Úkolem bylo vybrat si jeden měsíc v roce a nakreslit k němu obrázek. Do soutěže se zapojilo 125 dětí z MŠ Hostomice a MŠ Osov, ZŠ PL Hostomice, ZŠ Osov a ZŠ Hořovice. Autoři nejhezčích obrázků byli odměněni knihami a výtvarnými potřebami.
Součástí čarodějnických besed byla soutěž O poklad Karla IV. Děti plnily postupně různé úkoly. Odpovídaly na otázky, které se týkaly života Karla IV., potom luštily rébusy a přesmyčky, které je dovedly do zasedací síně MěÚ. Zde byly připraveny další úkoly. Nejprve musel každý prohodit pavouka oknem a pak mohly hledat zlaté mince, ukryté v okolí několika hradů – modely Karlštejna, Křivoklátu a Konopiště. Přitom ale musely dávat pozor na různé nástrahy, např. na bludný kořen, který by je vyřadil ze hry. Po krátkém, či delším hledání poklad našly všechny třídy.
Kromě dalších obvyklých besed a soutěží se na konci školního roku konalo Dobrodružné čtení s Robinsonem Crusoe. (Převyprávěná verze od J. Eislerové, pro mladší děti.) Besed se zúčastnili žáci 1.- 4. ročníků ZŠ PL Hostomice. Děti se seznámily s příběhem Robinsona a při jeho putování po mořích se seznámily s písničkou o rybě z Havaje, o velbloudech na poušti a klokanech v Austrálii. Zatancovali jsme si velbloudí a námořnický tanec. Nechyběla ani loď, moře, palma a vodopád. Na začátku jsme luštili doplňovačku a na konci besedy jsme lovili v moři lahve s úkoly.
V říjnu, v týdnu knihoven byla vyhlášena vědomostní soutěž pro 1. stupeň základních škol. Doplňovačka se týkala pohádek a spisovatelů. Této soutěže se zúčastnili 23 žáci. Vylosování vítězů provedli žáci 2. ročníku ZŠ Hostomice. Vylosovaní výherci dostali knihy, Maxi Kinder vajíčka, Kinder čokolády a ti ostatní nějaký ten zlaťák. Na začátku prosince se konalo opět Čertovské čtení pro žáky 1. - 3. třídy ZŠ PL Hostomice – čtení, vyprávění, čertovské písničky, doplňovačky a čertovské soutěže. Vánoční besedy se uskutečnily pro 1. - 4. ročníky ZŠ PL Hostomice v posledním týdnu před Vánocemi. Ani tady nechyběly kromě čtení soutěže, hádanky a koledy. Všechny děti si s chutí zazpívaly, protože se naučily hodně koled do školní pěvecké soutěže Solasido.
Zajímavosti o městě Významné osobnosti
Rok 2017
V roce 2017 jsme vzpomněli 105. výročí narození akademického malíře Pavla Lisého. Při této příležitosti připravila knihovna výstavku z prací P. Lisého a vyhlásila výtvarnou soutěž na téma Kouzelná zahrada. Do soutěže se zapojila ZŠ P. Lisého Hostomice, ZŠ Osov, MŠ Hostomice, Osov a Neumětely. Děti vytvářely obrazy ( i ve 3 D) společně za třídu. Celkem bylo odevzdáno 31 prací. Odměnu získaly všechny třídy. Třídy ZŠ obdržely litografie P. Lisého, které věnoval Městský úřad Hostomice a knihy s výtvarnou tématikou. MŠ dostaly litografie sovy a čápa a pohádkové knížky.
V březnu se konaly obvyklé besedy s MŠ Hostomice a Osov a ZŠ PL Hostomice a Osov. V dubnu se již tradičně konalo čarodějnické čtení, při němž jsme opět četli knihy o čarodějnicích, zpívali čarodějnické písničky, někteří i tančili a také jsme soutěžili. Tentokrát jsme skákali přes ohně (samozřejmě atrapy) a jezdili na koloběžce, neboť jsme mimo jiné četli i knihu Jiřího Kahouna Čarodějnice na koloběžce. Na konci každé besedy jsme vytvářeli velký obraz z barevných víček od lahví. Dětem se obrazy zahradního hmyzu a jiných živočichů a květin moc povedly. Na závěr školního roku připravila knihovna několik besed pro 1. Stupeň ZŠ PL Hostomice a pro prvňáčky Pasování na čtenáře.
V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí začala v knihovně v červenci velká obsahová prověrka fondu, při níž byla vyřazena opotřebovaná a neprofilová literatura. Novou či skoro novou duplicitní beletrii si odvezly knihovny v Radouši a Nesvačilech, část naučné literatury odkoupil antikvariát, starší beletrie byla nabídnuta k rozebrání veřejnosti a opotřebované knihy byly dány do sběru. Je možné, že bude nutné vyřadit ještě další knihy, neboť po rekonstrukci budovy se prostor pro knihovnu zmenší. Rekonstrukce radnice by měla začít na jaře 2018. Knihovna by měla být přestěhována do provizorních prostor. Začátkem prosince se v knihovně konalo „Čertovské čtení“ pro žáky ZŠ PL Hostomice, MŠ Osov a čtenářský kroužek Veselé čtení ze ZŠ Osov. Děti i paní učitelky přišly v čertovských maskách. Vstupné byl 1 řetěz čertovský (papírový). Děti vyrobily dlouhé řetězy, kterými jsme vyzdobili knihovnu i chodbu městského úřadu. Četli jsme pohádky a příběhy o čertech a Mikuláši. Čtení bylo doplněno soutěžemi nejen vědomostními ale i praktickými. Čertíci a čertice mimo jiné házeli čertovské úpisy do pytle (to přece musí umět každý čert). Četli jsme, vyprávěli, zpívali, tancovali a naučili se dvě čertovské písničky. V pondělí 4. 12. před polednem navštívili prvňáčci pracovnice městského úřadu a pana starostu. Společně jsme si zazpívali koledu a odnesli jsme si dobrou nadílku. Pro třetí a páté ročníky byly připraveny vánoční besedy s pohádkami, Kapzubovou jedenáctkou a soutěže.
Páter Josef Šmidinger se narodil 24. 10. 1801 ve Strakonicích. Jeho otec Jan byl kupec, matka Kateřina rozená Mrázková pocházela z Mladé Vožice. Základní vzdělání získal Josef Šmidinger na německé škole ve Strakonicích. První ročník gymnázia navštěvoval v Písku, další ročníky v Praze, kde později studoval i filozofii. V roce 1832 dokončil studium teologie. Jeho nemoc mu však bránila pracovat v duchovní správě a proto byl dán na dočasný odpočinek. Hledal tedy jiné zaměstnání. Po krátkém pokusu o učitelskou kariéru ve Strakonicích se stal zámeckým kaplanem a vychovatelem u barona F. Dlouhoveského-Chanovského v Němčicích. Jako vychovatel působil později ještě v několika dalších rodinách. Počátkem roku 1849 přesídlil do Hostomic, kde přijal místo výpomocného kněze. V té době byly ještě Hostomice přifařeny k Bezdědicím. Páter Šmidinger byl členem Matice české, získával nové členy a předplatitele spisů a rozšiřoval české knihy po venkově. Nosil je ve zvláštním vaku a v kabátu s mnoha kapsami. Cestoval převážně pěšky. Byl horlivým vlastencem a většinu svých příjmů vydával za knihy, které mnohdy, ve snaze získat nové čtenáře, zdarma rozdával. Vysloužil si za to přídomek „ apoštol české knihy.“ Josef Šmidinger byl rovněž sběratelem příspěvků na stavbu Národního divadla. Založil nebo podnítil vznik několika knihoven a různých dobročinných spolků. V roce 1843 založil z vlastních prostředků strakonickou knihovnu a v r. 1849 vznikla z jeho podnětu knihovna v Hostomicích. Zemřel 2.2.1852 v Hostomicích.
Akademický malíř Pavel Lisý ilustrátor, grafik, portrétista a krajinář se narodil 7. dubna 1912 v Hostomicích v čp. 11 jako dvanácté dítě v rodině zahradníka. Po svém otci zdědil lásku ke květinám a přírodě. Do obecné a měšťanské školy chodil v Hostomicích, kde vynikal ve své zálibě – malování. Kromě toho hrál rád na housle a četl. Po absolvování základní školy se vyučil u místního holiče pana Endrsta. Později odešel do Prahy, kde začal při zaměstnání studovat na Škole dekorativních umění. V roce 1950 byl přijat jako akademický malíř do Svazu československých výtvarných umělců. Již v roce 1952 získal ocenění jeho plakát Náš letec – bojovník za mír, který se v celostátní soutěži umístil na 1. místě. Do soutěže vyhlášené k poctě životního jubilea A.Jiráska odeslal Pavel Lisý dva obrazy – Starý Žalman a Koniáš v extázi. Uspěl natolik, že tyto práce zůstaly jako součást stálé výstavní expozice Jiráskova muzea v Letohrádku Hvězda v Praze. Práce akademického malíře Pavla Lisého byla oceněna nejen doma, ale i v zahraničí, např. portrét Rabindranatha Thákúra na mezinárodní výstavě v Kalkatě, portrét Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře v Turecku, portrét Nicoly Vapcarova v Sofii a obraz Čenkovský motiv v bývalé Jugoslávii. Další oblastí jeho činnosti byla spolupráce s týdeníkem Rozhlas, na jehož stránkách se řadu let objevovaly portréty významných osobností z oblasti vědy a kultury, kterých bylo od roku 1954 uveřejněno 900. Pavel Lisý spolupracoval také s redakcí deníku Večerní Praha, ve kterém publikoval kromě portrétů různých osobností cyklus 180 kreseb pražských domovních znamení. Za tuto práci byla akademickému malíři Pavlu Lisému udělena medaile Za zásluhy o hlavní město Prahu. Neméně významná byla jeho spolupráce s řadou nakladatelství zejména se Středočeským nakladatelstvím a Státním zemědělským nakladatelstvím. Ilustroval více než 80 knih různých žánrů. Nejvýznamnějším ilustračním dílem je výtvarný doprovod dvanáctidílného Naučného slovníku zemědělského, ze kterého ilustroval 10 dílů, v nichž je 2 500 akvarelových ilustrací. Zpodobnil zemědělské plodiny, okrasné rostliny, ovocné dřeviny, plevele, motýly, ptáky a další živočichy. Vyžadovalo to pečlivé studium, práci s mikroskopem a širokou spolupráci s odborníky. Na těchto ilustracích pracoval akademický malíř Pavel Lisý 20 let. Za přínos k popularizaci československé zemědělské vědy mu udělila Československá akademie zemědělská čestnou medaili Zlatý klas ČSAZ. Jeho práce byly vystavovány již v roce 1959 v Hořovicích, v roce 1962 v Hostomicích, 1977 v Zaječově, 1978 v Osově, 1986 v Jincích a v roce 1987 v Hostomicích. Při této výstavě bylo Pavlu Lisému uděleno čestné občanství obce Hostomice. Kromě těchto výstav měl také soubornou výstavu v roce 1972 v Praze na Žižkově, výstavu pražských domovních znamení v Praze na Jižním Městě v roce 1988 a v témže roce ve Slaném. Jeho díla najdeme v majetku Národní galerie, v Muzeu hlavního města Prahy, Vojenském historickém muzeu a ve významných uměleckých sbírkách. Jeho jménem byla pojmenována základní škola v Hostomicích. Akademický malíř Pavel Lisý zemřel 11. dubna 1990 v Praze.
Vrchní rada Václav Stejskal se narodil 28. 9. 1851 v Liberku u Rychnova nad Kněžnou a zemřel 12. 7. 1934 v Hostomicích. Jako námořní komisař sloužil na mnoha lodích. Účastnil se plavby s arcivévodou Rudolfem po Středozemním moři. Podnikal plavby do Malajsie, Indonésie, na Filipíny, Taiwan, do Japonska, Číny a Vietnamu. V roce 1891 vystoupil z námořnictva.Svoji sbírku etnografických předmětů daroval Národnímu muzeu v Praze. Měl také jednu z největších houbařských knihoven v republice. V brdských lesích objevil údajně nový druh hřibu – Boletus Stejskalii.
Emanuel Greif se narodil 5.7.1869 v Hostomicích. Vystudoval práva a od r.1900 působil v Praze. V letech 1909 – 1916 vedl ministerstvo krajské , poté ministerstvo orby. V roce 1918 pomáhal při zřizování úřadů Československé republiky. V roce 1921 odešel do výslužby. Zemřel 19.7. 1935.
Mezi významné rodáky Hostomic patří také MUDr. Václav Treitz, profesor patologické anatomie. Narodil se v Hostomicích v roce 1890 a zemřel 27.8. 1872 v Praze. Je to jedna z největších osobností českého lékařství.
Prof.ThDr. Jaroslav Sedláček, profesor orientálních jazyků na teologické fakultě v Praze. Narodil se 4. 2. 1860 v Hostomicích pod Brdy a zemřel 3. 1. 1923 v Praze. J. Sedláček byl český teolog, znalec v oblasti biblického studia Starého zákona a semitských jazyků. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze, teologii ve Vídni a v Praze - dokončil ji 1881, vysvěcen byl 1882. Kaplanoval v Sedlici u Karlových Varů, na Kladně kde působil i jako katecheta, a jako katecheta působil na řadě škol v Praze. Pak učil na teologické fakultě, od 1900 jako řádný profesor studia biblického a semitských jazyků. Procestoval celou Evropu, Sibiř, ruský Turkestan. Několikrát navštívil Palestinu, Sýrii a Egypt, účastnil se patriarchálního semináře v Libanonu. V letech 1906-09 vydal dílem samostatně, dílem s J. B. Chabotem 4 svazky spisů syrského autora Dionysia bar Salibi. Byl členem Deutsche Morgenländische Gesellschaft v Lipsku-Halle. od 1907 též Královské české společnosti nauk. Rytíř řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.
Jiří Havelka se narodil 25.7.1892 v obci Orel (Rusko). Od roku 1919 pracoval na ministerstvu železnic. Publikoval řadu prací z oboru železniční dopravy. Později zastával funkci soudního rady nejvyššího správního soudu v Praze a byl pověřen řízením prezidentské kanceláře. V letech 1939 – 1941 působil na ministerstvu dopravy, spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Po příchodu R. Heydricha byl zatčen. Po intervenci Dr. Emila Háchy byl propuštěn do domácího vězení. Po válce byl obviněn z kolaborace, v březnu 1947 osvobozen a v únoru 1948 vystěhován do Hostomic. Zemřel v Hostomicích 5.6.1964.
Alois Šmolík , letecký konstruktér se narodil 19.6.1893 v Mýtě u Rokycan. V Hostomicích žil od roku 1907. Navrhl a zkonstruoval první československý bojový letoun ŠM – 1. Celkem navrhl 70 typů letadel, z nichž se 18 vyrábělo. Zemžel 9.12. 1952 v Praze.
Růžena Nebeská , operní pěvkyně se narodila 29.8. 1912 v Hostomicích – Zátoře. Vystudovala konzervatoř, obor operní zpěv. Působila v Národním divadle v Bratislavě. Často vystupovala ve státních operách v Rakousku, Polsku, Německu, Francii a Švédsku. Zemřela v Hostomicích 16.12. 1995.
František Nepil , spisovatel, dramatik a scénárista se narodil 10.2. 1929 v Hýskově u Berouna. Napsal téměř 40 knih pro dospělé i děti. Působil v Československém rozhlasu, pro který vytvořil zjm. cyklus ranních fejetonů pro pořad Dobré jitro. Vtipné fejetony četl svým nezaměnitelnýcm způsobem a pořad byl velmi oblímen u posluchačů. František Nepil také spolupracoval s divadlem Spejblka a Hurvínka, pro které napsal řadu pohádek. Do Hostomic jezdíval za svou dcerou a vnoučaty a uspořádal zde několik besed se čtenáři. Obvykle spolu s přítelem malířem Pavlem Lisým. Zemřel 8.9. 1995 v Praze.
Egon Bondy , básník, dramatik, publicista, překladatel, představitel Undergroundu se narodil 20.1.1930 v Praze. V Hostomicích žil v letech 1976 – 1977. Zemřel 9.4. 2007 v Bratislvě.
Jiří Kahoun , spisovatel, autor mnoha dětských knih se narodil v Praze 12.3. 1942. Vystudoval Střední průmyslovou školu pro umělecké zptracování kovů a kamenů. Prošel řadou zaměstnání. Pracoval jako kameník, aranžér, výtvarník, technický redaktor. Žil v Berouně. V roce 2016 se přestěhoval do Hostomic. Napsal více než 30 krásných a veselých knih pro děti. Nejznámější jsou asi jeho Příběhy včelích medvídků.Byly zpracovány jako večerníček, stejně jako kniha Toronto Tom, kocour z Ameriky. Nejoblíbenější v naší knihovně jsou knihy U všech čertů, Školník Kulda je jednička, Moucha roku, Ježibaba na koloběžce, Ustrašená strašidla O mašinkách. Jiří Kahoun zemřel v Hostomicích 13.5. 20017.
Jeho dílo:
* Po 2.světové válce se město rozrůstá o přilehlé obce Bezdědice, Lštěň a Radouš.
* V 90.letech 20.stol. zde působí několik větších soukromých firem a řada živnostníků
Tyršovo náměstí 165
26724 Hostomice
Telefon: 311 584 116
Mail: knih.hostomice@seznam.cz
Otevírací doba
Po 9 - 12, 13 - 17
St 13 - 17
Pá 9 - 12, 13 - 15