Z historie knihovny

Městská knihovna v Hostomicích je nejstarší knihovnou na okrese Beroun. Dne 29.4.1849 byl v Hostomicích jako první v okrese založen čtenářský spolek „Slovanská lípa“, jehož cílem bylo podporovat českou literaturu a založení knihovny. Ještě téhož dne byly schváleny stanovy spolku, v nichž bylo mimo jiné uvedeno:

Čl. 1 Slovanská lípa hostomická jest nepolitický samostatný spolek.
Čl. 2 Účel tohoto spolku jest:
a) vzdělávání všestranné veškerých oudů (členů) spolku,
b) podporování dobročinných záměrů a české literatury.
Čl. 3 Počet oudů jest neomezen . Výminky přijmutí jsou jen zachovalost a stáří nejméně 18 roků.
Čl. 4 Přijmutí člena děje se u jednatele nebo výboru podpisem.
Čl. 23 Člen platí při svém vstupu 6 krejcarů, pak měsíčně 4 krejcary, které se určují na časopisy, noviny Slovanské lípy atd., které u jednatele obdrží každý člen.

Z historie knihovny

V roce 1864 založili hostomičtí studenti spolek „ Obecní knihovna“, který pořádal zábavy a z jejich výtěžků se kupovaly knihy. Tak např. 11.9.1864 uspořádali místní studující hudební a deklamatorní akademii v hostinci U Krásů a výtěžek věnovali obecní knihovně. Čistý výnos byl 52 zlatých a 88 krejcarů. Pražští měšťané Matěj Tůma a Josef Baborský přidali 20 zlatých. Za tyto peníze nakoupili studenti František Zdrůbek, Václav Albertýn a Antonín Krubner 45 knih, které zaslali do Hostomic.

Spolek „Obecní knihovna“ časem zanikl, avšak objevil se jiný. Dne 21.1.1880 byl založen spolek „Čtenářská beseda“, který vznikl ze spolku divadelních ochotníků a převzal knihovnu od bývalého spolku „Slovanská lípa“. Čtenářská beseda vydala svým nákladem knihu o životě a působení kněze Josefa Šmidingera.

Na počátku 20.století v r. 1919 byl vydán první knihovnický zákon, podle něhož musely být zřízeny knihovny ve všech obcích. Přesně stanovená pravidla tak umožnila rozvoj obecních knihoven. Obce musely přispívat na nákup knih přesně stanovenou částkou na 1 obyvatele.

Z historie knihovny

Všechny obce bývalého střediska, kromě Všeradic uzavřely s Městským úřadem v Hostomicích Smlouvu o sdružení finančních prostředků na nákup knih.
Smlouva byla uzavírána vždy na rok. Na základě této smlouvy přispívaly obecní úřady dobrovolnou finanční částkou na nákup knih do městské knihovny. Ta knihy nakupovala, zpracovávala a posílala obecním knihovnám v knižních souborech, které cirkulovaly mezi knihovnami a později zůstávaly v knihovnách trvale. Kromě toho měly knihovny možnost půjčovat si knihy i časopisy z vlastního fondu městské knihovny.

Časem některé úřady odstoupily od smlouvy – Lážovice a Osov v roce 1996, Velký Chlumec v r.1999. (Knihovna v Lážovicích byla zrušena.)
V roce 2000 se do spolku připojila Obecní knihovna v Neumětelích.
V roce 2006 byla spolupráce knihoven ukončena vypovězením smlouvy ze strany Městského úřadu v Hostomicích na základě doporučení pověřené regionální knihovny v Příbrami.

Z historie knihovny

V roce 1982 se knihovna dočkala rozšíření prostor v budově městského úřadu (tehdy MNV) a sklad v Radouši byl zrušen. V současné době má tedy knihovna samostatné oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a sklad.

Městská knihovna v Hostomicích se nezabývá jen výpůjční činností a zpracováním knih, ale již řadu let připravuje pro žáky ZŠ Pavla Lisého v Hostomicích a ZŠ v Osově besedy, lekce informativní výchovy a soutěže, při nichž se děti seznamují s knihami, jejich autory, učí se zacházet s knihami, vyhledávat je na regálech i v katalogu a vyhledávat informace v knihách.

V listopadu 2007 byly uvedeny do provozu internetové stránky knihovny na adrese: www.knihovnahostomice.cz.

V roce 2008 získala knihovna dotaci od Středočeského kraje na nákup knihovního systému Clavius.
Na počátku roku 2009 byl program nainstalován, knihy v oddělení pro dospělé a pro mládež byly opatřeny čárovými kódy a půjčování přes počítač bylo zahájeno 13.7.2009.

Z historie knihovny

Vědomostní soutěže

V dubnu připravila Městská knihovna v Hostomicích vědomostní soutěž v podobě doplňovaček . Zúčastnit se mohli žáci 1. – 9. ročníků základních škol. Úkolem bylo nejen vyluštit tajenky ( pro mladší děti: 160 let hostomické knihovny, pro starší: 666 let města Hostomice), ale správně vyluštit celou doplňovačku. Děti mohly soutěžit přes internet. Doplňovačky byly umístěné na webových stránkách knihovny a děti je mohly vyplnit a odeslat e-mailem. Druhá varianta vyšla v tištěné podobě v Hostomických listech.
Na výstavě ke 160. výročí knihovny vylosovala nejstarší čtenářka (95 let) z každé věkové kategorie 6 výherců, kteří si mohli hned na místě vybrat knižní odměnu. Dalších šest vylosovaných dostalo dětské křížovky a doplňovačky. Do této soutěže se zapojily děti ze ZŠ P.Lisého Hostomice a ZŠ Osov.

Výstava 160 let hostomické knihovny

Výstava k významnému výročí knihovny se uskutečnila ve dnech 29.4. – 10.5. 2009. Přišlo se na ni podívat více než 200 návštěvníků, kteří si mohli prohlédnout tři desítky knih z nejstaršího fondu knihovny. Zajímavá jsou na nich především razítka různých spolků z předminulého století, jako např. Čtenářská beseda, Purkmisterský úřad, Dělnický vzdělávací spolek Síla, Spolek vojenských vysloužilců, Všeobecný spolek cvokařů. Zajímavé jsou také dary občanů s jejich věnováním a podpisem v knize, některé ještě z konce 19. století.

Z historie knihovny

Rok 2011 - Prší a prší. Díky rozbité a hodně odkryté střeše začal po deštích v roce 2007 prosakovat strop v knihovně. V r.2010 začaly padat první kapky i na podlahu. Skvrn na stropě přibývalo, ale to ještě nebylo nic proti roku 2011. Po velkých bouřkách a průtrži mračen ze stropu již pěkně pršelo. Na podlaze byly kaluže, knihy ve spodních policích navlhly. Přestěhovat knihy není kam, proto ty vlhké byly vysušeny a spolu s ostatními ve spodních policích byly uloženy do krabic a různě poskládány ve skladu a v dětském oddělení.
Ohrožené regály byly zakryty fólií (rozcvička nikdy neuškodí – ráno odkrýt, večer spustit plachty).

Rok 2012
V březnu byla v knihovně vyhlášena výtvarná soutěž ke 100. výročí narození hostomického rodáka akademického malíře Pavla Lisého na téma Rozkvetlé jaro. Do soutěže se zapojilo celkem 99 dětí z MŠ Hostomice a z 1.-5. ročníků základní školy v Hostomicích a Osově.
V říjnu a listopadu proběhla v knihovně vědomostní soutěž u příležitosti 220.výročí narození V.K.Klicpery. Doplňovačky pro mladší a starší školáky byly zveřejněny v Hostomických listech i na webových stránkách knihovny. Této soutěže se zúčastnilo celkem 72 dětí, převážně ze ZŠ Osov.

Z historie knihovny

Rok 2013

V březnu byla v knihovně vyhlášena výtvarná soutěž na téma Čarodějnice, bludičky a víly. Do soutěže se zapojilo celkem130 dětí z MŠ Hostomice a Osov a ze ZŠ Hostomice, Osov a Lochovice. Nejvzdálenější účastnicí byla Kamilka Černá z Kamýku nad Vltavou. O prázdninách byla v Hostomických listech a na webových stránkách uveřejněna doplňovačka s odkazem na nejčtenější knihu v naší knihovně.

Na konci dubna přišly děti z I. stupně ZŠ Hostomice na „Čarodějnické čtení“ z knihy Trable s koštětem. Přišly převlečené (včetně paní učitelek) za čarodějnice i jiné příšerky. Četli jsme, povídali a naučili jsme se i jednu známou písničku o čaroději.

Od května do září byla v prostorách městského úřadu instalovaná výstava dětských prací na téma Čarodějnice, bludičky a víly. V prosinci ji vystřídaly čertovské řetězy a zlaťáky

V červenci 2013 byla dokončena retrospektivní katalogizace. Prostorová situace je již neúnosná. V oddělení pro dospělé se kupí na dvou stolech knihy, které by zaplnily tři, možná i čtyři velké regály. Početnější třídy se při besedě jen stěží vejdou i do té větší místnosti. Na stropě se tu a tam objeví další mokrá skvrna. Z tohoto důvodu byl přestěhován služební počítač a tiskárny do dětského oddělení, kde je strop zatím ještě suchý.

Začátkem prosince se v knihovně konal „Týden čertovského čtení“. Děti i paní učitelky přišly v čertovských maskách. Někteří si je i sami vyrobili. Vstupné pro jednotlivce byl 1 zlaťák (pochopitelně papírový ) a za celou třídu 1 řetěz čertovský – také z papíru. Četli jsme pohádky a příběhy o čertech a Mikuláši. Druhá třída si i zazpívala a zatančila. Kromě doplňovaček jsme také soutěžili v hodu zlaťákem do měšce. (To už probíhalo na chodbě městského úřadu, jinak není kde.)

Z historie knihovny

Rok 2015

V březnu 2015 vyhlásila knihovna výtvarnou soutěž na téma Perníková chaloupka. Soutěže se zúčastnili žáci ZŠ P. Lisého Hostomice, ZŠ Osov a děti z MŠ Hostomice a MŠ Osov. Celkem bylo odevzdáno 109 prací. Všechny chaloupky - obrázky i modely ve 3D se dětem moc povedly, proto odměnu tentokrát dostali všichni. Díky dvěma hostomickým sponzorkám paní H. A. a V. S. byl dostatek i perníčků. Perníkové chaloupky, vystavené v budově městského úřadu si mohli zájemci prohlédnout od dubna až do konce prázdnin.

Poslední týden v červnu se v knihovně konalo Vodnické čtení pro 1. - 3. ročníky ZŠ P.Lisého Hostomice. Čtení pro 1. a obě 2. třídy proběhlo v zasedací síni městského úřadu. Děti se naučily vodnickou písničku, poslouchaly moderní pohádku o vodníkovi z Lužnice, soutěžily, zpívaly, přednášely, říkaly vtipy a hádanky. Čtení pro 3. třídu se konalo v knihovně. Třeťáci se seznámili s Rusalkou od A. Dvořáka a s vodníkem z Litavky. Soutěžili a rovněž luštili doplňovačku. Kluci mimo jiné dostali od děvčat za úkol zazpívat árii vodníka z Rusalky, kterou slyšeli na začátku besedy. A šlo jim to docela pěkně (podle vlastní melodie). Kupodivu se nám ve stísněných prostorách knihovny nic nestalo a nic na nás nespadlo.

Rok 2016

V březnu byla vyhlášena výtvarná soutěž s názvem O dvanácti měsících aneb Rok v obrazech. Soutěže se mohly zúčastnit děti do 15 let. Úkolem bylo vybrat si jeden měsíc v roce a nakreslit k němu obrázek. Do soutěže se zapojilo 125 dětí z MŠ Hostomice a MŠ Osov, ZŠ PL Hostomice, ZŠ Osov a ZŠ Hořovice. Autoři nejhezčích obrázků byli odměněni knihami a výtvarnými potřebami.

Součástí čarodějnických besed byla soutěž O poklad Karla IV. Děti plnily postupně různé úkoly. Odpovídaly na otázky, které se týkaly života Karla IV., potom luštily rébusy a přesmyčky, které je dovedly do zasedací síně MěÚ. Zde byly připraveny další úkoly. Nejprve musel každý prohodit pavouka oknem a pak mohly hledat zlaté mince, ukryté v okolí několika hradů – modely Karlštejna, Křivoklátu a Konopiště. Přitom ale musely dávat pozor na různé nástrahy, např. na bludný kořen, který by je vyřadil ze hry. Po krátkém, či delším hledání poklad našly všechny třídy.

Kromě dalších obvyklých besed a soutěží se na konci školního roku konalo Dobrodružné čtení s Robinsonem Crusoe. (Převyprávěná verze od J. Eislerové, pro mladší děti.) Besed se zúčastnili žáci 1.- 4. ročníků ZŠ PL Hostomice. Děti se seznámily s příběhem Robinsona a při jeho putování po mořích se seznámily s písničkou o rybě z Havaje, o velbloudech na poušti a klokanech v Austrálii. Zatancovali jsme si velbloudí a námořnický tanec. Nechyběla ani loď, moře, palma a vodopád. Na začátku jsme luštili doplňovačku a na konci besedy jsme lovili v moři lahve s úkoly.

V říjnu, v týdnu knihoven byla vyhlášena vědomostní soutěž pro 1. stupeň základních škol. Doplňovačka se týkala pohádek a spisovatelů. Této soutěže se zúčastnili 23 žáci. Vylosování vítězů provedli žáci 2. ročníku ZŠ Hostomice. Vylosovaní výherci dostali knihy, Maxi Kinder vajíčka, Kinder čokolády a ti ostatní nějaký ten zlaťák. Na začátku prosince se konalo opět Čertovské čtení pro žáky 1. - 3. třídy ZŠ PL Hostomice – čtení, vyprávění, čertovské písničky, doplňovačky a čertovské soutěže. Vánoční besedy se uskutečnily pro 1. - 4. ročníky ZŠ PL Hostomice v posledním týdnu před Vánocemi. Ani tady nechyběly kromě čtení soutěže, hádanky a koledy. Všechny děti si s chutí zazpívaly, protože se naučily hodně koled do školní pěvecké soutěže Solasido.

Knihovníci hostomické knihovny

Významné osobnosti

Páter Josef Šmidinger se narodil 24. 10. 1801 ve Strakonicích. Jeho otec Jan byl kupec, matka Kateřina rozená Mrázková pocházela z Mladé Vožice. Základní vzdělání získal Josef Šmidinger na německé škole ve Strakonicích. První ročník gymnázia navštěvoval v Písku, další ročníky v Praze, kde později studoval i filozofii. V roce 1832 dokončil studium teologie. Jeho nemoc mu však bránila pracovat v duchovní správě a proto byl dán na dočasný odpočinek. Hledal tedy jiné zaměstnání. Po krátkém pokusu o učitelskou kariéru ve Strakonicích se stal zámeckým kaplanem a vychovatelem u barona F. Dlouhoveského-Chanovského v Němčicích. Jako vychovatel působil později ještě v několika dalších rodinách. Počátkem roku 1849 přesídlil do Hostomic, kde přijal místo výpomocného kněze. V té době byly ještě Hostomice přifařeny k Bezdědicím. Páter Šmidinger byl členem Matice české, získával nové členy a předplatitele spisů a rozšiřoval české knihy po venkově. Nosil je ve zvláštním vaku a v kabátu s mnoha kapsami. Cestoval převážně pěšky. Byl horlivým vlastencem a většinu svých příjmů vydával za knihy, které mnohdy, ve snaze získat nové čtenáře, zdarma rozdával. Vysloužil si za to přídomek „ apoštol české knihy.“ Josef Šmidinger byl rovněž sběratelem příspěvků na stavbu Národního divadla. Založil nebo podnítil vznik několika knihoven a různých dobročinných spolků. V roce 1843 založil z vlastních prostředků strakonickou knihovnu a v r. 1849 vznikla z jeho podnětu knihovna v Hostomicích. Zemřel 2.2.1852 v Hostomicích.

Akademický malíř Pavel Lisý ilustrátor, grafik, portrétista a krajinář se narodil 7. dubna 1912 v Hostomicích v čp. 11 jako dvanácté dítě v rodině zahradníka. Po svém otci zdědil lásku ke květinám a přírodě. Do obecné a měšťanské školy chodil v Hostomicích, kde vynikal ve své zálibě – malování. Kromě toho hrál rád na housle a četl. Po absolvování základní školy se vyučil u místního holiče pana Endrsta. Později odešel do Prahy, kde začal při zaměstnání studovat na Škole dekorativních umění. V roce 1950 byl přijat jako akademický malíř do Svazu československých výtvarných umělců. Již v roce 1952 získal ocenění jeho plakát Náš letec – bojovník za mír, který se v celostátní soutěži umístil na 1. místě. Do soutěže vyhlášené k poctě životního jubilea A.Jiráska odeslal Pavel Lisý dva obrazy – Starý Žalman a Koniáš v extázi. Uspěl natolik, že tyto práce zůstaly jako součást stálé výstavní expozice Jiráskova muzea v Letohrádku Hvězda v Praze. Práce akademického malíře Pavla Lisého byla oceněna nejen doma, ale i v zahraničí, např. portrét Rabindranatha Thákúra na mezinárodní výstavě v Kalkatě, portrét Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře v Turecku, portrét Nicoly Vapcarova v Sofii a obraz Čenkovský motiv v bývalé Jugoslávii. Další oblastí jeho činnosti byla spolupráce s týdeníkem Rozhlas, na jehož stránkách se řadu let objevovaly portréty významných osobností z oblasti vědy a kultury, kterých bylo od roku 1954 uveřejněno 900. Pavel Lisý spolupracoval také s redakcí deníku Večerní Praha, ve kterém publikoval kromě portrétů různých osobností cyklus 180 kreseb pražských domovních znamení. Za tuto práci byla akademickému malíři Pavlu Lisému udělena medaile Za zásluhy o hlavní město Prahu. Neméně významná byla jeho spolupráce s řadou nakladatelství zejména se Středočeským nakladatelstvím a Státním zemědělským nakladatelstvím. Ilustroval více než 80 knih různých žánrů. Nejvýznamnějším ilustračním dílem je výtvarný doprovod dvanáctidílného Naučného slovníku zemědělského, ze kterého ilustroval 10 dílů, v nichž je 2 500 akvarelových ilustrací. Zpodobnil zemědělské plodiny, okrasné rostliny, ovocné dřeviny, plevele, motýly, ptáky a další živočichy. Vyžadovalo to pečlivé studium, práci s mikroskopem a širokou spolupráci s odborníky. Na těchto ilustracích pracoval akademický malíř Pavel Lisý 20 let. Za přínos k popularizaci československé zemědělské vědy mu udělila Československá akademie zemědělská čestnou medaili Zlatý klas ČSAZ. Jeho práce byly vystavovány již v roce 1959 v Hořovicích, v roce 1962 v Hostomicích, 1977 v Zaječově, 1978 v Osově, 1986 v Jincích a v roce 1987 v Hostomicích. Při této výstavě bylo Pavlu Lisému uděleno čestné občanství obce Hostomice. Kromě těchto výstav měl také soubornou výstavu v roce 1972 v Praze na Žižkově, výstavu pražských domovních znamení v Praze na Jižním Městě v roce 1988 a v témže roce ve Slaném. Jeho díla najdeme v majetku Národní galerie, v Muzeu hlavního města Prahy, Vojenském historickém muzeu a ve významných uměleckých sbírkách. Jeho jménem byla pojmenována základní škola v Hostomicích. Akademický malíř Pavel Lisý zemřel 11. dubna 1990 v Praze.

Vrchní rada Václav Stejskal se narodil  28. 9. 1851 v Liberku u Rychnova nad Kněžnou a zemřel 12. 7. 1934 v Hostomicích. Jako námořní komisař sloužil na mnoha lodích. Účastnil se plavby s arcivévodou Rudolfem po Středozemním moři. Podnikal plavby do Malajsie, Indonésie, na Filipíny, Taiwan, do Japonska, Číny a Vietnamu. V roce 1891 vystoupil z námořnictva.Svoji sbírku etnografických předmětů daroval Národnímu muzeu v Praze. Měl také jednu z největších houbařských knihoven v republice. V brdských lesích objevil údajně nový druh hřibu – Boletus Stejskalii.

První strana

Zajímavosti o městě

• 1343 - První písemná zmínka o městě – 3.5.1343 potvrzena stará privilegia městečka Hynkem Berkou z Dubé
• 1357 - Císař Karel IV. udělil Hostomicím titul Královské ochranné a svobodné městečko a Hostomice byly připojeny ke karlštejnskému panství ( až do r.1848)
• 1639 - Město bylo vypáleno Švédy
• 1738 - Císař Karel VI. povýšil městečko na město a přidělil mu znak korunovaného českého lva v červeném poli
• 1817 - Byl založen spolek divadelních ochotníků, který nastudoval a sehrál řadu oper. Činnost spolku pokračovala kromě obou světových válek až do r.1962.
• 1822 - Byla postavena školní budova ( dnešní pošta ). Ve 2.pol.19.stol. se ve městě se rozvíjí cvokařství, hrnčířství a zemědělství. Byl zde pivovar, cihelna a pily.
• 1849 - Založení spolku Slovanská lípa a knihovny
• 1866 - Vzpoura hostomických cvokařů
• 1899 - Byl položen základní kámen k nové škole, která byla otevřena již v r.1900

První strana