Významné osobnosti
Páter Josef Šmidinger se narodil 24. 10. 1801 ve Strakonicích. Jeho otec Jan byl kupec, matka Kateřina rozená Mrázková pocházela z Mladé Vožice. Základní vzdělání získal Josef Šmidinger na německé škole ve Strakonicích. První ročník gymnázia navštěvoval v Písku, další ročníky v Praze, kde později studoval i filozofii.
V roce 1832 dokončil studium teologie. Jeho nemoc mu však bránila pracovat v duchovní správě a proto byl dán na dočasný odpočinek. Hledal tedy jiné zaměstnání. Po krátkém pokusu o učitelskou kariéru ve Strakonicích se stal zámeckým kaplanem a vychovatelem u barona F. Dlouhoveského-Chanovského v Němčicích. Jako vychovatel působil později ještě v několika dalších rodinách.
Počátkem roku 1849 přesídlil do Hostomic, kde přijal místo výpomocného kněze. V té době byly ještě Hostomice přifařeny k Bezdědicím. Páter Šmidinger byl členem Matice české, získával nové členy a předplatitele spisů a rozšiřoval české knihy po venkově. Nosil je ve zvláštním vaku a v kabátu s mnoha kapsami. Cestoval převážně pěšky. Byl horlivým vlastencem a většinu svých příjmů vydával za knihy, které mnohdy, ve snaze získat nové čtenáře, zdarma rozdával. Vysloužil si za to přídomek „ apoštol české knihy.“ Josef Šmidinger byl rovněž sběratelem příspěvků na stavbu Národního divadla. Založil nebo podnítil vznik několika knihoven a různých dobročinných spolků. V roce 1843 založil z vlastních prostředků strakonickou knihovnu a v r. 1849 vznikla z jeho podnětu knihovna v Hostomicích. Zemřel 2.2.1852 v Hostomicích.
Akademický malíř Pavel Lisý ilustrátor, grafik, portrétista a krajinář se narodil 7. dubna 1912 v Hostomicích v čp. 11 jako dvanácté dítě v rodině zahradníka. Po svém otci zdědil lásku ke květinám a přírodě. Do obecné a měšťanské školy chodil v Hostomicích, kde vynikal ve své zálibě – malování. Kromě toho hrál rád na housle a četl.
Po absolvování základní školy se vyučil u místního holiče pana Endrsta. Později odešel do Prahy, kde začal při zaměstnání studovat na Škole dekorativních umění.
V roce 1950 byl přijat jako akademický malíř do Svazu československých výtvarných umělců. Již v roce 1952 získal ocenění jeho plakát Náš letec – bojovník za mír, který se v celostátní soutěži umístil na 1. místě. Do soutěže vyhlášené k poctě životního jubilea A.Jiráska odeslal Pavel Lisý dva obrazy – Starý Žalman a Koniáš v extázi. Uspěl natolik, že tyto práce zůstaly jako součást stálé výstavní expozice Jiráskova muzea v Letohrádku Hvězda v Praze. Práce akademického malíře Pavla Lisého byla oceněna nejen doma, ale i v zahraničí, např. portrét Rabindranatha Thákúra na mezinárodní výstavě v Kalkatě, portrét Mustafy Kemala Atatürka v Ankaře v Turecku, portrét Nicoly Vapcarova v Sofii a obraz Čenkovský motiv v bývalé Jugoslávii.
Další oblastí jeho činnosti byla spolupráce s týdeníkem Rozhlas, na jehož stránkách se řadu let objevovaly portréty významných osobností z oblasti vědy a kultury, kterých bylo od roku 1954 uveřejněno 900. Pavel Lisý spolupracoval také s redakcí deníku Večerní Praha, ve kterém publikoval kromě portrétů různých osobností cyklus 180 kreseb pražských domovních znamení. Za tuto práci byla akademickému malíři Pavlu Lisému udělena medaile Za zásluhy o hlavní město Prahu.
Neméně významná byla jeho spolupráce s řadou nakladatelství zejména se Středočeským nakladatelstvím a Státním zemědělským nakladatelstvím. Ilustroval více než 80 knih různých žánrů.
Nejvýznamnějším ilustračním dílem je výtvarný doprovod dvanáctidílného Naučného slovníku zemědělského, ze kterého ilustroval 10 dílů, v nichž je 2 500 akvarelových ilustrací. Zpodobnil zemědělské plodiny, okrasné rostliny, ovocné dřeviny, plevele, motýly, ptáky a další živočichy. Vyžadovalo to pečlivé studium, práci s mikroskopem a širokou spolupráci s odborníky. Na těchto ilustracích pracoval akademický malíř Pavel Lisý 20 let. Za přínos k popularizaci československé zemědělské vědy mu udělila Československá akademie zemědělská čestnou medaili Zlatý klas ČSAZ.
Jeho práce byly vystavovány již v roce 1959 v Hořovicích, v roce 1962 v Hostomicích, 1977 v Zaječově, 1978 v Osově, 1986 v Jincích a v roce 1987 v Hostomicích. Při této výstavě bylo Pavlu Lisému uděleno čestné občanství obce Hostomice.
Kromě těchto výstav měl také soubornou výstavu v roce 1972 v Praze na Žižkově, výstavu pražských domovních znamení v Praze na Jižním Městě v roce 1988 a v témže roce ve Slaném.
Jeho díla najdeme v majetku Národní galerie, v Muzeu hlavního města Prahy, Vojenském historickém muzeu a ve významných uměleckých sbírkách. Jeho jménem byla pojmenována základní škola v Hostomicích.
Akademický malíř Pavel Lisý zemřel 11. dubna 1990 v Praze.
Vrchní rada Václav Stejskal se narodil 28. 9. 1851 v Liberku u Rychnova nad Kněžnou a zemřel 12. 7. 1934 v Hostomicích. Jako námořní komisař sloužil na mnoha lodích. Účastnil se plavby s arcivévodou Rudolfem po Středozemním moři. Podnikal plavby do Malajsie, Indonésie, na Filipíny, Taiwan, do Japonska, Číny a Vietnamu.
V roce 1891 vystoupil z námořnictva.Svoji sbírku etnografických předmětů daroval Národnímu muzeu v Praze. Měl také jednu z největších houbařských knihoven v republice. V brdských lesích objevil údajně nový druh hřibu – Boletus Stejskalii.
První strana
Emanuel Greif se narodil 5.7.1869 v Hostomicích. Vystudoval práva a od r.1900 působil v Praze. V letech 1909 – 1916 vedl ministerstvo krajské , poté ministerstvo orby. V roce 1918 pomáhal při zřizování úřadů Československé republiky. V roce 1921 odešel do výslužby.
Zemřel 19.7. 1935.
Mezi významné rodáky Hostomic patří také MUDr. Václav Treitz, profesor patologické anatomie. Narodil se v Hostomicích v roce 1890 a zemřel 27.8. 1872 v Praze. Je to jedna z největších osobností českého lékařství.
Prof.ThDr. Jaroslav Sedláček, profesor orientálních jazyků na teologické fakultě v Praze.
Narodil se 4. 2. 1860 v Hostomicích pod Brdy a zemřel 3. 1. 1923 v Praze.
J. Sedláček byl český teolog, znalec v oblasti biblického studia Starého zákona a semitských jazyků. Studoval na akademickém gymnáziu v Praze, teologii ve Vídni a v Praze - dokončil ji 1881, vysvěcen byl 1882.
Kaplanoval v Sedlici u Karlových Varů, na Kladně kde působil i jako katecheta, a jako katecheta působil na řadě škol v Praze. Pak učil na teologické fakultě, od 1900 jako řádný profesor studia biblického a semitských jazyků. Procestoval celou Evropu, Sibiř, ruský Turkestan. Několikrát navštívil Palestinu, Sýrii a Egypt, účastnil se patriarchálního semináře v Libanonu. V letech 1906-09 vydal dílem samostatně, dílem s J. B. Chabotem 4 svazky spisů syrského autora Dionysia bar Salibi. Byl členem Deutsche Morgenländische Gesellschaft v Lipsku-Halle. od 1907 též Královské české společnosti nauk. Rytíř řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.
Jiří Havelka se narodil 25.7.1892 v obci Orel (Rusko). Od roku 1919 pracoval na ministerstvu železnic. Publikoval řadu prací z oboru železniční dopravy. Později zastával funkci soudního rady nejvyššího správního soudu v Praze a byl pověřen řízením prezidentské kanceláře. V letech 1939 – 1941 působil na ministerstvu dopravy, spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Po příchodu R. Heydricha byl zatčen. Po intervenci Dr. Emila Háchy byl propuštěn do domácího vězení. Po válce byl obviněn z kolaborace, v březnu 1947 osvobozen a v únoru 1948 vystěhován do Hostomic. Zemřel v Hostomicích 5.6.1964.
Alois Šmolík , letecký konstruktér se narodil 19.6.1893 v Mýtě u Rokycan. V Hostomicích žil od roku 1907. Navrhl a zkonstruoval první československý bojový letoun ŠM – 1. Celkem navrhl 70 typů letadel, z nichž se 18 vyrábělo. Zemžel 9.12. 1952 v Praze.
Růžena Nebeská , operní pěvkyně se narodila 29.8. 1912 v Hostomicích – Zátoře. Vystudovala konzervatoř, obor operní zpěv. Působila v Národním divadle v Bratislavě. Často vystupovala ve státních operách v Rakousku, Polsku, Německu, Francii a Švédsku.
Zemřela v Hostomicích 16.12. 1995.
František Nepil , spisovatel, dramatik a scénárista se narodil 10.2. 1929 v Hýskově u Berouna. Napsal téměř 40 knih pro dospělé i děti. Působil v Československém rozhlasu, pro který vytvořil zjm. cyklus ranních fejetonů pro pořad Dobré jitro. Vtipné fejetony četl svým nezaměnitelnýcm způsobem a pořad byl velmi oblímen u posluchačů. František Nepil také spolupracoval s divadlem Spejblka a Hurvínka, pro které napsal řadu pohádek. Do Hostomic jezdíval za svou dcerou a vnoučaty a uspořádal zde několik besed se čtenáři. Obvykle spolu s přítelem malířem Pavlem Lisým. Zemřel 8.9. 1995 v Praze.
Egon Bondy , básník, dramatik, publicista, překladatel, představitel Undergroundu se narodil 20.1.1930 v Praze. V Hostomicích žil v letech 1976 – 1977. Zemřel 9.4. 2007 v Bratislvě.
Jiří Kahoun , spisovatel, autor mnoha dětských knih se narodil v Praze 12.3. 1942. Vystudoval Střední průmyslovou školu pro umělecké zptracování kovů a kamenů. Prošel řadou zaměstnání. Pracoval jako kameník, aranžér, výtvarník, technický redaktor. Žil v Berouně. V roce 2016 se přestěhoval do Hostomic. Napsal více než 30 krásných a veselých knih pro děti. Nejznámější jsou asi jeho Příběhy včelích medvídků.Byly zpracovány jako večerníček, stejně jako kniha Toronto Tom, kocour z Ameriky. Nejoblíbenější v naší knihovně jsou knihy U všech čertů, Školník Kulda je jednička, Moucha roku, Ježibaba na koloběžce, Ustrašená strašidla O mašinkách.
Jiří Kahoun zemřel v Hostomicích 13.5. 20017.
Jeho dílo:
- Autíčko Tydýt
- Bráška je taky ježek
- Dárek k vánocům
- Co se zdá medvědům
- Dlouhá
- Golem
- Chumelení
- Jak se mají včelí medvídci?
- Ježibaba na koloběžce
- Kamarádi v kožíšku
- Kdo přečte ježečkovi pohádku?
- Kocourek a kouzelná dírka
- Knížkový pejsek
- Legační dům
- Moucha roku
- Můj děda hastrman
- Můj život s Ferdou
- O autech – Pohádky na čtyřech kolech
- O létajících strojích – Pohádky z povětří
- O mašinkách – Pohádky na kolejích
- Pidibabka z Brd
- Pískací kornoutek
- Pro zvědavá ouška
- Příběhy včelích medvídků
- Řeka v barvě nebe
- Semínková
- Slavná čertí kapela
- Školník Kulda je jednička
- Šlapací pejsek
- Štěstíčko a kocouří dědeček
- Toronto Tom, kocour z Ameriky
- Tři setkání
- U všech čertů
